Napsali o nás

Televizní reportáž o alpském šindeli zde

O alpský šindel je zájem i v tuzemsku

Životnost přírodní krytiny je daná typem, dřevinou a hustotou letokruhů

Když se truhlář Antonín Pavlík ze Staré Vsi u Rýmařova rozhodl v roce 1992 vydat cestou živnostníka, věděl, že zakázková výroba nábytku nebo oken a dveří by ho nebavila a navíc navíc v ní už tehdy byla velká konkurence. Využil tedy poptávky obchodníka a orientoval se na ručně štípaný šindel, který vyráběl společně s jedním zaměstnancem. Zakázek přibývalo a tak se o dva roky později spojí s dalším výrobcem tohoto sortimentu v Jeseníkách s Vladímírem Hlobilem z Karlovy Studánky, který už byl vybaven hydraulickou štípačkou. Od té doby oba provozují společnou firmu v Malé Morávce a specializují se na střešní a stěnový šindel alpského typu. Na výslovné přání zákazníka jsou schopni vyrobit i klasický valašský šindel, spojovaný na pero a drážku, ale těžištěm jejich činnosti je alpský šindel.

Ten se skládá na tupo a tím pádem je nejen výrobně jednodušší, ale především trvanlivější, neboť obsahuje již zmíněné pero a drážku, do které jak známo může vnikat vlhkost. Ta se zde pak drží, a tím pádem dochází k častému uhnívání dané části šindele.

V současné době firma ročně produkuje asi 2 500m2 šindele, který je z 90% určen na domácí trh. Na jeho výrobě se spolu s majiteli podílí ještě 4 zaměstnanci, kteří v zimě šindel připravují a v ostatních obdobích roku ho pokládají ve spolupráci s dalšími sezónními zaměstnanci, nebo živnostníky.

Ještě před třemi roky jsme naopak 90% produkce vyváželi do Rakouska a Německa kam jsme dodávali nejprve přes obchodníka a později přímo pokrývačským firmám, které jsme během doby nekontaktovali. Tím jsme ale přicházeli o finanční příjmy z pokládky a když se k tomu začal přidávat ještě nevýhodný kurz koruny k euru, rozhodli jsem se přeorientovat na domací trh. Dnes už vyvážíme jen v případě, když se některý z našich bývalých odběratelů, nemůže bez nás obejít a hrozí mu, že nesplní termín zakázky. Tím si necháváme tzv. pootevřená vrátka, abychom se mohli na zahraniční trh kdykoliv vrátit, kdyby se situace v odbytu u nás změnila.
Dnes firma m.j. spolupracuje s domácími výrobci roubeném a srubů a zaměřuje se také na opravy starých dřevostaveb včetně památkově chráněných objektů, kde se aplikuje především alpský šindel zhotovený z modřínového dřeva. Jeho cena včetně pokládky se v závislosti na typu střechy pohybuje v průměru okolo 1200,-Kč/m2. Na přání zákazníka naštípeme i levnější šindel ze smrku, který se ale musí pravidelně po 5-ti letech natírat, zatímco modřínový ne. Ten obsahuje tolik pryskyřice, že se v podstatě sám impregnuje a léty dostává příjemné modro šedé zbarvení.

Alpský šindel z Malé Morávky

Alpský šindel z Malé Morávky je silný 10 – 12 mm a vyrábí se v délkách 25, 30, 40 a 50 cm. Je štípán z kulatiny první max. druhé jakostní třídy (tzv. loupačky) o průměru 40 – 60 cm, která je manipulovaná z 80 – 120 let starých stromů. Dřevo musí být opravdu kvalitní a mít velký počet hustých letokruhů s malým podílem světlejšího jarního dřeva. Takové dřevo, pokud je navíc těženo v době vegetačního klidu, nejvíce odolává povětrnostním podmínkám. Z tohoto důvodu si proto vybíráme pouze stromy z horských oblastí, kde je krátká vegetační doba a z nich jen první výřezy od oddenku v délkách max. 8 m. Pokud je dřevo skutečně kvalitní, pak se z jednoho kubíku dá naštípat až 8m2 krytiny.

Výroba začíná rozmanipulováním kulatiny na špalky, jejichž délky závisí na vzdálenosti přeslenových suků či jiných vad a zhruba odpovídají délkám vyráběného šindele.

Tyto špalky se následně rozdělí na čtvrtiny, z nichž se ještě oddělí kůra včetně celé bělové části a také část dřeva z okolí dřeně. Teprve pak přistupujeme k vlastnímu štípání šindele, které probíhá kolmo k letokruhům. Tím je daná jeho vysoká životnost, neboť při jiném sklonu dochází k obnažení světlého jarního dřeva, které je více náchylné jak k nasákavosti, tak k napadení dřevokaznými organismy. Takto naštípané kusy se pak ve směru délky osámují, aby jejich přilehlé strany byly rovnoběžné, pod úhlem 45 stupňů se ořízne přední strana a nakonec se šindel kolmým řezem k jeho podélné ose vykrátí na příslušnou délku. V konečné fázi se musí každý kus ještě ručně pomocí pořízu upravit tzv. po ploše, což je nezbytné pro následnou pokládku. Při pokládce alpského šindele se jednotlivé kusy vzájemně natřikrát překrývají a proto musí být zhotoveny tak, aby nejen dobře přilehly k podkladu střechy a k sobě navzájem, ale aby vytvořily i potřebný spád. Z tohoto důvodu je každý kus přibližně od třetiny délky směrem dozadu postupně zeslaben až na polovinu tloušťky. První třetina plochy naopak zůstává nedotčená, neboť vystouplá vlákna po štípání fungují jako přirozené žlábky pro odvod srážkové vody.

Pokládka šindele

Vlastní pokládka alpského šindele je realizována jak už bylo řečeno výše ve třech řadách nad sebou a začíná od okraje střechy směrem k hřebeni. První řada je vyskládána z krátkých šindelů o délce 25 nebo 30 cm, stejně jako druhá, kde jsou jednotlivé kusy uloženy tak, ay se překryly spáry mezi šindeli v první řadě a to v šířce minimálně 20 mm z každé strany. Stejným způsobem jsou pak kladeny další řady, které jsou už ale vytvořeny z šindelů o délce 40 nebo 50 cm s tím, že přední okraj čtvrté a každé další je umístěn vždy přibližně ve třetině délky kusu předcházející řady. Při pokládce je každý kus šindele přibíjen buď přímo ke střesním latím, které v takovém případě musí být umístěny v osové vzdálenosti 70 mm, nebo k prkennému, či z OSB desek zhotovenému záklopu střechy. Vlastní přibíjení, k němuž používáme nerezové spony, provádíme přibližně na začátku třetí třetiny délky šindele, a proto jsou všechny spony zakryté vždy následující řadou. Proto si můžeme dovolit našim zákazníkům poskytnout 10-ti letou záruku na všechny výrobky včetně montáže.

Životnost alpského šindele z modřínového dřeva je mnohem vyšší než ze smrkového dřeva.V závislosti na sklonu střechy/obkladu a místu realizace činí 30 – 50 let.